Finsko, 1920. Charismatická kazatelka Maria Åkerblom vede své oddané stoupence do Helsinek, mezi nimi i dospívající Salome, která ji zbožňuje. Když se Salome spřátelí s místní dívkou z ulice Malin, její dosavadní pohled na svět dostává trhliny a Salome je najednou rozpolcená mezi příslibem nově objevené svobody a Mariinou nebezpečnou, všepohlcující láskou.

Německý režisér Christian Petzold ve filmu Tranzit prozkoumává fantomy evropské migrace a identity. Jeho neobvykle pojatý film s řadou melodramatických i politických motivů zasazuje příběh z doby německé okupace Francie do současných reálií. Hlavní postavou filmu je Georg, který postupně přijímá totožnost lidí, se kterými ho tragické okolnosti seznamují. To mu sice umožňuje dostat víza a odplout jednou z posledních lodí, které Marseille opouštějí, ale spolu s tím na sebe bere i některé tíživé důsledky. V Marseille totiž nachází „svou“ ženu, kterou zná jen z dopisu. Vezme na sebe s novou identitou i nový vztah a novou budoucnost?

Televizní snímek Ingmara Bergmana Po zkoušce je komorním dramatem ztvárněným třemi vynikajícími herci. Erland Josephson, Lena Ohlin a Ingrid Thulin přinášejí divákům pohled na stárnoucího divadelního režiséra, za kterým přijde po zkoušce mladá herečka toužící po jeho náklonnosti a lásce. Tváří v tvář mladé krásce se bezděky vrací ve vzpomínkách k její matce, jeho bývalé přední herečce a zároveň milence. Racionální, přemýšlivý a pečlivý tvůrce se smiřuje se svým životem a získává nový pohled na příležitosti, které se mu nyní nabízejí.

Šťastně vdaná televizní komička Astrid čeká se svým manželem druhé dítě. Lékaři ji ale sdělí děsivou diagnózu - potomek trpí Downovým syndromem a vážnou srdeční vadou. Astrid stojí před zdrcujícím rozhodnutím, zda si dítě ponechat či ne.(Finále Plzeň)

Moskva, 1986, vrcholí perestrojka. Borja je obyčejný nemotorný teenager, který je jako zázrakem přijat na legendární Bolšojskou baletní školu. Chlapec je přesvědčený, že se stane baletním tanečníkem jako jeho otec, Michail Baryšnikov. Je ale jeho otec skutečný nebo existuje pouze v jeho představách?

Komuna je svědectvím hrozícího konce rodiny, pospolitosti i celé jedné epochy v dánských dějinách. Thomas Vinterberg zasadil svůj film Komuna do poloviny 70. let, do prostředí akademického společenství na předměstí Kodaně. Hrdiny filmu jsou Erik, Anna a jejich dcera Freja, kteří začnou uskutečňovat svůj sen o autentické komuně plné vzájemnosti a radovánek. Idea láskyplného a rodinného společenství pod střechou Erikova domu se ale začne rozpadat, když se do domu přistěhuje jeho milenka. Přežije ideál střet s realitou?

Z balkónu baziliky svatého Petra zazní slavnostní: Habemus papam! Co vše ale předcházelo volbě nové hlavy katolické církve? Koho kardinálové zvolili po smrti papeže za svého dalšího zástupce? Proč se nový papež odmítá ujmout své funkce? Snímek italského režiséra Nanniho Morettiho je komediálním, melancholickým a v mnohém odvážným pohledem na otázky víry s přesahy k Darwinovi, Freudovi, Čechovovi a volejbalu.

Před třiceti lety byl Andrej Simoniovich Filipov, známý dirigent orchestru Bolšoje, vyhozen ze své pozice, protože se postavil za židovské hudebníky. Teď v divadle pouze uklízí. Při vytírání ředitelovy kanceláře se čirou náhodou dozví, že pařížský Chatelet Theater si přeje, aby současný orchestr zahrál v Paříži. Hlavou mu bleskne myšlenka, kterou se rozhodne uskutečnit. Do Paříže pojede on se svým orchestrem! S přítelem houslistou začnou kontaktovat bývalé kolegy. Jsou ti však schopni po třiceti letech znovu hrát?

Klasickým westernem inspirované existenciální drama, pojednávající o cestě dvou mužů za svobodou.

Francouzský režisér Christian Vincent vypráví ve svém nejnovějším filmu Z prezidentské kuchyně příběh neobyčejné ženy Hortense, která naslouchá svému srdci a co si umíní, to i dosáhne. Všechny její dobrodružství jsou svázané s vařením a jedno z nich je přímo neuvěřitelné – dva roky vařila přímo pro francouzského prezidenta Françoise Mitteranda v Elysejském paláci a pronikla do zákulisního politického světa nejmocnějšího muže v zemi. Christian Vincent ve filmu paralelně rozvíjí dvě příběhové linie. V první z nich se ocitáme na Antarktidě, kde Hortense určitou dobu působila, a prostřednictvím mladé dokumentaristky se vracíme zpět do dob její náročné, i když prestižní práce v prezidentském paláci. Postupně tak poznáváme obdivuhodnou ženu, která v sobě spojuje smysl pro tradice i modernitu, ambicióznost i pokoru, razantnost i křehkost zároveň.

Klasickým westernem inspirované existenciální drama, pojednávající o cestě dvou mužů za svobodou.

Francouzský režisér Christian Vincent vypráví ve svém nejnovějším filmu Z prezidentské kuchyně příběh neobyčejné ženy Hortense, která naslouchá svému srdci a co si umíní, to i dosáhne. Všechny její dobrodružství jsou svázané s vařením a jedno z nich je přímo neuvěřitelné – dva roky vařila přímo pro francouzského prezidenta Françoise Mitteranda v Elysejském paláci a pronikla do zákulisního politického světa nejmocnějšího muže v zemi. Christian Vincent ve filmu paralelně rozvíjí dvě příběhové linie. V první z nich se ocitáme na Antarktidě, kde Hortense určitou dobu působila, a prostřednictvím mladé dokumentaristky se vracíme zpět do dob její náročné, i když prestižní práce v prezidentském paláci. Postupně tak poznáváme obdivuhodnou ženu, která v sobě spojuje smysl pro tradice i modernitu, ambicióznost i pokoru, razantnost i křehkost zároveň.

Krása je jen v práci. Bez ní jsme ztraceni.

Pětadvacetiletý Mathieu se touží stát respektovaným literárním autorem. Přes veškeré úsilí se mu ale zatím nepodařilo nic vydat a na živobytí si vydělává ve stěhovací agentuře. Jeho osud se změní v okamžiku, kdy náhodou najde rukopis nedávno zemřelého osamělého muže, který se rozhodne vydávat za svůj. Stává se vycházející hvězdou francouzské literární scény, ale očekávání ohledně jeho dalšího románu jsou čím dál tíživější. Mathieu se stále hlouběji zamotává do spirály podvodů a lží…

Prudce nekorektní dánská komedie o tom, že najmout si ruského vraha vás vyjde levněji než se rozvést. Otázka zní: stojí to za ty následky? Když hledáte fajnové řemeslníky, Iba a Edwarda rozhodně nevolejte. Jsou to totiž flákači a hochštapleři. I takové řemeslo má ale zlaté dno. Úspory na horší časy utěšeně narůstají, teď ještě vypořádat se s neuspokojivým manželským životem. Jenže rozvod stojí peníze. Spoustu peněz. A Ib s Edwardem nechtějí platit víc, než je nutné. Přichází spásná myšlenka. Na internetu seženete všechno. I ruského nájemného zabijáka. Vražda možná vyjde levněji než rozvod, ale manželky neradno podceňovat… Divoký tanec začíná!

Životopisný film o posledných rokoch tvorby Augusta Renoira a začiatkoch kariéry jeho syna Jeana... Azúrové pobrežie, 1915. Starnúci maliar Auguste Renoir trpí stratou milovanej ženou a znepokojujú ho aj správy z frontu, kde bol zranený jeho syn Jean. Artritické bolesti mu sťažujú tvorbu. Keď do jeho života vstúpi očarujúca Andrée, starnúci maliar nachádza novú inšpiráciu pre svoju tvorbu. Jeho posledná múza má však silný vplyv aj na Jeana, ktorý prichádza domov na zotavenie...(RTVS)

Jediný film, na kterém Ingmar Bergman spolupracoval s Ingrid Bergmanovou. Zároveň poslední, který herečka před svou smrtí natočila. Podzimní sonáta, oceněná Zlatým glóbem za Nejlepší cizojazyčný film (1979), je opětovným potvrzením mistrovské Bergmanovy režie a zároveň hereckým koncertem Liv Ullmanové a Ingrid Bergmanové. Eva, bývalá manželka vesnického pastora, pozve k sobě na návštěvu svou matku, světoznámou klavíristku Charlotte, se kterou se již roky neviděly. Namísto láskyplného a přátelského setkání však na povrch vyplouvají hluboko uložené křivdy a rozpory. Matka, která opustila rodinu, aby se mohla věnovat své hudební kariéře, stráví s dcerou několik dní, během nichž se obě snaží posbírat poslední kousky náklonnosti, které je mohou navzájem spojovat.

Emir Kusturica se po dlouhých letech vrací po boku Monicy Bellucci v hlučné a divoké komedií s prvky moderní pohádky.

Německý režisér Christian Petzold ve filmu Tranzit prozkoumává fantomy evropské migrace a identity. Jeho neobvykle pojatý film s řadou melodramatických i politických motivů zasazuje příběh z doby německé okupace Francie do současných reálií. Hlavní postavou filmu je Georg, který postupně přijímá totožnost lidí, se kterými ho tragické okolnosti seznamují. To mu sice umožňuje dostat víza a odplout jednou z posledních lodí, které Marseille opouštějí, ale spolu s tím na sebe bere i některé tíživé důsledky. V Marseille totiž nachází „svou“ ženu, kterou zná jen z dopisu. Vezme na sebe s novou identitou i nový vztah a novou budoucnost?