Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti.Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?

Neobyčejná bajka Mohsena Makhmalbafa o lásce, utrpení a sebeobětování je příběhem Nafas. Mladá afghánská uprchlice žijící v Kanadě dostává zoufalý dopis od své mladší sestry, která jí píše, že se zabije v okamžiku dalšího zatmění Slunce. Nafas uprchla z Afghánistánu během občanské války se svým otcem, lékařem. Její sestra byla po vybuchnutí nášlapné miny příliš zraněná, než aby s nimi cestovala, a tak zůstala v Kandaháru. S velkými obtížemi se Nafas podaří dostat do Íránu, kde hledá pomoc. Zahalená, převlečená za venkovanku, je vedena přes válkou zpustošené, minami poseté pláně chlapcem, kterého potkala na hřbitově. Aby zachránila svou sestru, ať to stojí cokoliv, musí čelit nemocem, nelítostným banditům a pohraniční stráži, pokud má dojít do města jejího narození před zatměním.

Život ve Slunečním městečku je tichý a poklidný až do dne, kdy kočka Míca a sloník Sebastian najdou v přístavu vzkaz v láhvi. Pochází od zmizelého starosty Slunečního města a stojí v něm, že se nachází na tajemném ostrově a učinil velký objev. Hrdinové se vydávají na dobrodružnou cestu s cílem zachránit starostu a přivézt ho nazpět. V jejím průběhu ale odhalí něco, co obyvatelům Slunečního města přinese v budoucnu mnoho radosti – obrovskou hrušku.

Život sourozenců Stefana (41), Julie (44) a Tobiase (34) se na první pohled zdá fajn. Stefan pracuje jako pilot, má velký byt, rychlá auta a mnoho žen. Až zmizení jeho dcery Vicky ho vytrhnou z jeho povrchních vztahů a probudí v něm nový a mnohem hlubší druh citu. Julie a její manžel Christian si užívají pár dní v Itálii, aby trochu prohřáli jejich unavený vztah. Julie ale brzy zjišťuje, že ani na dovolené se nedokáže vymanit ze svých úzkostných pečovatelských zlozvyků a místo manželovi věnuje pozornost zraněnému toulavému psovi. Tobias je otec tří dětí a manžel úspěšné manažerky, který akorát dokončuje (konečně) svá vysokoškolská studia. To mu jeho sourozenci „zpříjemní“, když na něj padne úloha pečovatele o nemocného otce. Bude Tobias pokračovat v obětování se pro druhé, nebo uchopí otěže života pevně do svých rukou? A jak zvládnou tuto „krizi středního věku“ jeho dva starší sourozenci?

Lila (14) a Janek (15) milují jeden druhého a jejich vztah vyplňuje celý jejich svět. Poté, co se Janek vůči Lile dopustí zrady, je ochoten udělat cokoli, aby vinu odčinil. Anna Kazejaková se v syrově natočeném snímku bez černobílého moralizování zabývá tím, jak daleko je člověk ochoten zajít kvůli lásce.

Slibný (a částečně autobiografický) debut Short Skin talentovaného italského režiséra Duccia Chiariniho je důvtipnou kombinací rodinného dramatu, klasického příběhu o dospívání a originální letní love story. Hrdinou snímku je sedmnáctiletý citlivý mladík Edoardo, který má, jak už název napovídá, problém s fimózou (zúžením předkožky). Tato skutečnost ho výrazně limituje v sexuálních dobrodružstvích, která ho momentálně zajímají zdaleka nejvíc. Režisérův inteligentní mix humoru a dramatu těží z civilního, realistického scénáře a znamenitě vystihuje mužskou zranitelnost. Shor Skin nabízí vylehčenou prázdninovou zábavu, ale zároveň nás učí cosi podstatného o odvaze, improvizaci a překonávání vlastní nejistoty.

Konec 19. století. Na panské sídlo ve Švédsku přicházejí dvě zámožné sestry, aby strávily se svou na smrt nemocnou sestrou Agnes její poslední dny. Navzdory blízkosti, která všechny sestry v dětství spojovala, jim egoismus v roli návštěvnic brání projevit jakékoli city k umírající. Služka Anna, která ji ošetřuje, dokáže mnohem lépe projevit náklonnost k nemocné a poskytnout jí potřebnou útěchu.

Úspěšný kardiochirurg Zaid má důvod k oslavě: spolu se svou půvabnou ženou očekávají přírůstek do rodiny. Společnou oslavu v kruhu přátel však nečekaně přeruší návštěva Zaidova bratra Yasina, který se dostal do problémů kvůli organizovanému zločinu. Poté, co mu Zaid odmítne poskytnout pomoc, Yasin je drasticky potrestán vůdcem gangu. A protože policie má pro nedostatek důkazů ruce svázané, rozhodne se Zaid zjednat spravedlnost sám. Darkland je stylovou variací na revenge thriller.(Film Europe)

Během jedné noci se odehrává příběh mladé ženy, která bojuje se smrtí. Jena jako mnoho z nás žije, aniž by věděla o svém druhém životě. Bude schopna sebrat všechny síly a vzepřít se osudu? Výjimečný metafyzický thriller, který získal od svého uvedení více než 16 filmových ocenění, je výpovědí o tom, nakolik podléháme své duši, jakou má nad námi moc a zda jí dokážeme vzdorovat v otázkách života a smrti.

Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti.Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?

Během jedné noci se odehrává příběh mladé ženy, která bojuje se smrtí. Jena jako mnoho z nás žije, aniž by věděla o svém druhém životě. Bude schopna sebrat všechny síly a vzepřít se osudu? Výjimečný metafyzický thriller, který získal od svého uvedení více než 16 filmových ocenění, je výpovědí o tom, nakolik podléháme své duši, jakou má nad námi moc a zda jí dokážeme vzdorovat v otázkách života a smrti.

Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti.Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?

Konec 19. století. Na panské sídlo ve Švédsku přicházejí dvě zámožné sestry, aby strávily se svou na smrt nemocnou sestrou Agnes její poslední dny. Navzdory blízkosti, která všechny sestry v dětství spojovala, jim egoismus v roli návštěvnic brání projevit jakékoli city k umírající. Služka Anna, která ji ošetřuje, dokáže mnohem lépe projevit náklonnost k nemocné a poskytnout jí potřebnou útěchu.

Život sourozenců Stefana (41), Julie (44) a Tobiase (34) se na první pohled zdá fajn. Stefan pracuje jako pilot, má velký byt, rychlá auta a mnoho žen. Až zmizení jeho dcery Vicky ho vytrhnou z jeho povrchních vztahů a probudí v něm nový a mnohem hlubší druh citu. Julie a její manžel Christian si užívají pár dní v Itálii, aby trochu prohřáli jejich unavený vztah. Julie ale brzy zjišťuje, že ani na dovolené se nedokáže vymanit ze svých úzkostných pečovatelských zlozvyků a místo manželovi věnuje pozornost zraněnému toulavému psovi. Tobias je otec tří dětí a manžel úspěšné manažerky, který akorát dokončuje (konečně) svá vysokoškolská studia. To mu jeho sourozenci „zpříjemní“, když na něj padne úloha pečovatele o nemocného otce. Bude Tobias pokračovat v obětování se pro druhé, nebo uchopí otěže života pevně do svých rukou? A jak zvládnou tuto „krizi středního věku“ jeho dva starší sourozenci?

Lila (14) a Janek (15) milují jeden druhého a jejich vztah vyplňuje celý jejich svět. Poté, co se Janek vůči Lile dopustí zrady, je ochoten udělat cokoli, aby vinu odčinil. Anna Kazejaková se v syrově natočeném snímku bez černobílého moralizování zabývá tím, jak daleko je člověk ochoten zajít kvůli lásce.

Pilíř francouzské nové vlny Jean-Luc Godard byl pravděpodobně nejvlivnějším filmařem poválečného období. Jeho průkopnická léta začala v roce 1959 jeho celovečerním hraným debutem Na konci s dechem (Bout de Souffle). Godard tehdy způsobil doslova revoluci v tehdejších filmových postupech, uvolnil filmové médium z pout a „přepsáním" dlouho uznávaného filmového jazyka zavedl nová pravidla filmového vyprávění, práce se zvukem a s kamerou. I ve svých pozdějších filmech intenzivně a s šokem narušoval kontinuitu filmového děje a nabourával do té doby zaužívaný systém filmové výroby, distribuce a exhibice, který podléhal konvencím Hollywoodské továrny na sny. Vytvořil úplně nový vzorec filmové tvorby. Jean-Luc Godard se o svém nejnovějším filmu s lingvistickým názvem Sbohem jazyku vyjádřil: „Je to o muži a jeho ženě, kteří si již navzájem nerozumějí, protože nehovoří stejným jazykem."(Film Europe)

Julien a Marguerite de Ravalet, syn a dcera lorda z Tourlaville, se něžně milují už od dětství. Ale jak rostou a dospívají, jejich náklonnost se stáčí směrem k nenasytné vášni. Společnost, pobouřena jejich aférou, donutí dvojici neschopnou ovládat své city k útěku. Snímek vycházející z původního scénáře Jeana Gruaulta, který v roce 1971 málem zfilmoval klasik francouzské nové vlny François Truffaut, je moderní pohádkou o touze, naději, lásce a smrti. Nadčasovým příběhem mimo běžnou morálku.

Sociální drama o tom, jaké je to dospívat na hraně zákona a neztrácet naději.

Kim, Momo a Bella jsou kamarádky, které se potýkají se školní šikanou. Útočištěm se jim stane zahradní skleník, kde se jednoho dne dostanou k semínku, z něhož přes noc vyroste tajemná květina. Když se rozhodnou ochutnat nektar z jejích bobulí, ještě netuší, že je kouzelná rostlina dokáže proměnit v kluky. Kouzlo však může trvat jen jednu noc… Magická gender pohádka nápaditě aktualizuje příběh o dospívání a ukazuje, jak může moment sebeuvědomění náhle obrátit náš život vzhůru nohama.