Během jedné noci se odehrává příběh mladé ženy, která bojuje se smrtí. Jena jako mnoho z nás žije, aniž by věděla o svém druhém životě. Bude schopna sebrat všechny síly a vzepřít se osudu? Výjimečný metafyzický thriller, který získal od svého uvedení více než 16 filmových ocenění, je výpovědí o tom, nakolik podléháme své duši, jakou má nad námi moc a zda jí dokážeme vzdorovat v otázkách života a smrti.

Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti.Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?

Konec 19. století. Na panské sídlo ve Švédsku přicházejí dvě zámožné sestry, aby strávily se svou na smrt nemocnou sestrou Agnes její poslední dny. Navzdory blízkosti, která všechny sestry v dětství spojovala, jim egoismus v roli návštěvnic brání projevit jakékoli city k umírající. Služka Anna, která ji ošetřuje, dokáže mnohem lépe projevit náklonnost k nemocné a poskytnout jí potřebnou útěchu.

Život sourozenců Stefana (41), Julie (44) a Tobiase (34) se na první pohled zdá fajn. Stefan pracuje jako pilot, má velký byt, rychlá auta a mnoho žen. Až zmizení jeho dcery Vicky ho vytrhnou z jeho povrchních vztahů a probudí v něm nový a mnohem hlubší druh citu. Julie a její manžel Christian si užívají pár dní v Itálii, aby trochu prohřáli jejich unavený vztah. Julie ale brzy zjišťuje, že ani na dovolené se nedokáže vymanit ze svých úzkostných pečovatelských zlozvyků a místo manželovi věnuje pozornost zraněnému toulavému psovi. Tobias je otec tří dětí a manžel úspěšné manažerky, který akorát dokončuje (konečně) svá vysokoškolská studia. To mu jeho sourozenci „zpříjemní“, když na něj padne úloha pečovatele o nemocného otce. Bude Tobias pokračovat v obětování se pro druhé, nebo uchopí otěže života pevně do svých rukou? A jak zvládnou tuto „krizi středního věku“ jeho dva starší sourozenci?

Lila (14) a Janek (15) milují jeden druhého a jejich vztah vyplňuje celý jejich svět. Poté, co se Janek vůči Lile dopustí zrady, je ochoten udělat cokoli, aby vinu odčinil. Anna Kazejaková se v syrově natočeném snímku bez černobílého moralizování zabývá tím, jak daleko je člověk ochoten zajít kvůli lásce.

Pilíř francouzské nové vlny Jean-Luc Godard byl pravděpodobně nejvlivnějším filmařem poválečného období. Jeho průkopnická léta začala v roce 1959 jeho celovečerním hraným debutem Na konci s dechem (Bout de Souffle). Godard tehdy způsobil doslova revoluci v tehdejších filmových postupech, uvolnil filmové médium z pout a „přepsáním" dlouho uznávaného filmového jazyka zavedl nová pravidla filmového vyprávění, práce se zvukem a s kamerou. I ve svých pozdějších filmech intenzivně a s šokem narušoval kontinuitu filmového děje a nabourával do té doby zaužívaný systém filmové výroby, distribuce a exhibice, který podléhal konvencím Hollywoodské továrny na sny. Vytvořil úplně nový vzorec filmové tvorby. Jean-Luc Godard se o svém nejnovějším filmu s lingvistickým názvem Sbohem jazyku vyjádřil: „Je to o muži a jeho ženě, kteří si již navzájem nerozumějí, protože nehovoří stejným jazykem."(Film Europe)

Julien a Marguerite de Ravalet, syn a dcera lorda z Tourlaville, se něžně milují už od dětství. Ale jak rostou a dospívají, jejich náklonnost se stáčí směrem k nenasytné vášni. Společnost, pobouřena jejich aférou, donutí dvojici neschopnou ovládat své city k útěku. Snímek vycházející z původního scénáře Jeana Gruaulta, který v roce 1971 málem zfilmoval klasik francouzské nové vlny François Truffaut, je moderní pohádkou o touze, naději, lásce a smrti. Nadčasovým příběhem mimo běžnou morálku.

Sociální drama o tom, jaké je to dospívat na hraně zákona a neztrácet naději.

Kim, Momo a Bella jsou kamarádky, které se potýkají se školní šikanou. Útočištěm se jim stane zahradní skleník, kde se jednoho dne dostanou k semínku, z něhož přes noc vyroste tajemná květina. Když se rozhodnou ochutnat nektar z jejích bobulí, ještě netuší, že je kouzelná rostlina dokáže proměnit v kluky. Kouzlo však může trvat jen jednu noc… Magická gender pohádka nápaditě aktualizuje příběh o dospívání a ukazuje, jak může moment sebeuvědomění náhle obrátit náš život vzhůru nohama.

Odvážný celovečerní debut Rubena Östlunda, který si vysloužil srovnání s dílem Harmony Korine a Roye Anderssona, je rebelský svým technicky nedokonalým a prakticky bezdějovým ztvárněním obrazoborců a outsiderů žijících na okraji fiktivního města známého jako Jöteborg (které se velmi podobá Göteborgu). Östlund svou chladně odtažitou, věčně statickou kamerou vytváří na vzorku chuligánů, motorkářů a buskerů divoký, zvláštní a místy překvapivě citlivý pohled na nevýslovnou podivnost lidské povahy.

Kim, Momo a Bella jsou kamarádky, které se potýkají se školní šikanou. Útočištěm se jim stane zahradní skleník, kde se jednoho dne dostanou k semínku, z něhož přes noc vyroste tajemná květina. Když se rozhodnou ochutnat nektar z jejích bobulí, ještě netuší, že je kouzelná rostlina dokáže proměnit v kluky. Kouzlo však může trvat jen jednu noc… Magická gender pohádka nápaditě aktualizuje příběh o dospívání a ukazuje, jak může moment sebeuvědomění náhle obrátit náš život vzhůru nohama.

Odvážný celovečerní debut Rubena Östlunda, který si vysloužil srovnání s dílem Harmony Korine a Roye Anderssona, je rebelský svým technicky nedokonalým a prakticky bezdějovým ztvárněním obrazoborců a outsiderů žijících na okraji fiktivního města známého jako Jöteborg (které se velmi podobá Göteborgu). Östlund svou chladně odtažitou, věčně statickou kamerou vytváří na vzorku chuligánů, motorkářů a buskerů divoký, zvláštní a místy překvapivě citlivý pohled na nevýslovnou podivnost lidské povahy.

Nathalie je učiteľkou filozofie na parížskej strednej škole. Prácu miluje a najmä veľmi rada zdieľa so svojimi žiakmi pôžitok z premýšľania. Svoj čas delí medzi svojho manžela, dve deti, bývalých študentov a veľmi majetnícku matku. Jedného dňa jej dlhoročný životný partner oznámi, že ju opúšťa kvôli inej žene. Nathalii neostáva nič iné, ako sa vysporiadať s doteraz nepoznanou samotou... i opäť získanou slobodou.(Film Europe)

Film zkoumá Sokurovův kinematografický svět a životní perspektivu skrze jeho osobnost a dílo. Světově uznávaný režisér také diskutuje o společenském významu kina, jakož i o přesahujícím účelu umělců a umění.

Pád železné opony se blíží, ale v DDR o tom ještě nic nevědí. Náznaky tání tu jsou. V jednom z berlínských divadel nacvičují satiru, v níž důležitou roli hraje generální tajemník komunistické strany Erich Honecker. Herec Otto Wolf je mu díky špičkové prostetice ze západu k nerozeznání podobný. Namísto divadelního představení ho čeká mnohem náročnější role: bude muset proniknout do ústředí strany a vydat rozkaz, který zastaví krvavý zásah proti demonstrantům. Otto totiž zjistí, že jedním z nich je i jeho dcera.(Film Europe)

Čerstvě zkrachovalý podnikatel v oblasti prodeje nábytku Harold vyráží do Švédska unést toho, kdo podle něj zapříčinil jeho bankrot – samotného zakladatele IKEA Ingvara Kamprada. Po čtyřiceti letech úspěšného podnikání v oblasti prodeje nábytku Haroldova firma zkrachuje, jelikož je v těsné blízkosti postaven obchodní dům IKEA. V aktu zoufalství a zlosti se Harold rozhodne odjet do Švédska a unést toho, kdo podle něj zapříčinil jeho bankrot – samotného zakladatele IKEA Ingvara Kamprada. Jaké je ale Haroldovo rozčarování, když zjistí, že Kamprad nachází ve vlastím únosu značné potěšení…

Životopisný snímek zachycující příběh velmistra Yip Mana (Tony Leung Chiu Wai) především v období kolem 2. světové války. Nezaměřuje se však pouze na hlavního hrdinu, ale věnuje se i dalším velmistrům kung-fu té doby, vztahům a konfliktům mezi nimi. Ačkoliv se nejedná o akční film, je v něm poměrně velké množství soubojů prezentujících jak styl jung-čchun, tak i jiné styly kung-fu.

Rose touží vidět mámu, ale nikdo ji nevezme. Vůbec. Táta zmizí do práce. Sestra čeká na chlapce na vlhkém golfovém hřišti, zatímco jejich bratr komunikuje s duchy online. Rose ale počítá s rodinami jako se souhvězdím - spojenými tam nahoře v nekonečnu. Hvězdy se navzájem cítí, i když zemřely před miliony let, i když jsou od sebe vzdáleny světelné roky. Vzala osud do svých rukou a vyklouzla za úsvitu do zapomenutých okrajových zemí Anglie. Její odchod provokuje rodinu, aby se změnila, hledali Rose a sebe navzájem, dokud neobjevili pravdu o svém úžasném dědictví.

Je lepší metodou záchrany světa sabotáž stožárů vysokého napětí, nebo adoptování ukrajinského sirotka? Tuto otázku řeší svérázná „zenová teroristka“ ve šťavnatém, ironickém, nádherně nasnímaném a lahodně nazvučeném filmu Benedikta Erlingssona, který se podobně jako v povídkovém filmu O koních a lidech zabývá laskavými črtami islandské svéhlavosti.Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě?