Její dovednost je bezkonkurenční. Avšak její mysl zůstává rukojmím lidských citů.

Píše se rok 1984. Britskou premiérkou je Margaret Thatcherová, přezdívaná Železná lady. Za dob její vlády vrcholí v zemi nepokoje horníků. Během Gay Pride v Londýně se skupina aktivistů rozhodne pomoci jejich rodinám a uspořádají pro ně sbírku. Odborový svaz horníků se ale zdráhá jejich pomoc přijmout. Důvod je prostý. Neradi by čelili obvinění, že hornický svaz otevřeně sympatizuje s gay hnutím. Aktivisté se ale rozhodnou jejich rozhodnutí ignorovat a vydají se přímo do menší vesnice ve Wallesu, kde hodlají předat výtěžek přímo rodinám. A tím začíná mimořádný příběh dvou odlišných komunit, který nakonec vyústí v překvapivé partnerství.

„Zlatý věk kypré burlesky.”Nostalgická tragikomedie o turné americké kabaretní skupiny New Burlesque po Francii, na němž se romantické představy střetávají s realitou.Bývalý pařížský producent Joachim ze sebou nechal celý dosavadní život, aby v Americe začal znovu. Po čase se do Francie vrací s burleskní show, ve které vystupují ne úplně nejmladší a nejštíhlejší tanečnice, kterým Joachim popletl hlavy romantickými představami o turné po své domovině. I přesto, že skupinu čekají levné motely a nedostatek peněz, entuziasmus kyprých showgirls u publika boduje. Sen o vyvrcholení turné v Paříži ale narazí na Joachimovu minulost plnou nezhojených ran.

Píše se rok 1984. Britskou premiérkou je Margaret Thatcherová, přezdívaná Železná lady. Za dob její vlády vrcholí v zemi nepokoje horníků. Během Gay Pride v Londýně se skupina aktivistů rozhodne pomoci jejich rodinám a uspořádají pro ně sbírku. Odborový svaz horníků se ale zdráhá jejich pomoc přijmout. Důvod je prostý. Neradi by čelili obvinění, že hornický svaz otevřeně sympatizuje s gay hnutím. Aktivisté se ale rozhodnou jejich rozhodnutí ignorovat a vydají se přímo do menší vesnice ve Wallesu, kde hodlají předat výtěžek přímo rodinám. A tím začíná mimořádný příběh dvou odlišných komunit, který nakonec vyústí v překvapivé partnerství.

„Zlatý věk kypré burlesky.”Nostalgická tragikomedie o turné americké kabaretní skupiny New Burlesque po Francii, na němž se romantické představy střetávají s realitou.Bývalý pařížský producent Joachim ze sebou nechal celý dosavadní život, aby v Americe začal znovu. Po čase se do Francie vrací s burleskní show, ve které vystupují ne úplně nejmladší a nejštíhlejší tanečnice, kterým Joachim popletl hlavy romantickými představami o turné po své domovině. I přesto, že skupinu čekají levné motely a nedostatek peněz, entuziasmus kyprých showgirls u publika boduje. Sen o vyvrcholení turné v Paříži ale narazí na Joachimovu minulost plnou nezhojených ran.

Poté, co je při děsivé nehodě zasažen padajícím předmětem, se bezejmenný muž (Tom Sturridge) probudí z kómatu s osmi a půl miliony liber, které dostal jako odškodné, a také se ztrátou paměti. Jediné, co si vybavuje, je útržkovitý obrázek malého chlapce, který stojí na vrcholu schodiště ve starém domě a natahuje ruku ke staré paní o poschodí níž. Muž se tento výjev rozhodne fyzicky zrekonstruovat v naději, že tak vyvolá komplexnější vzpomínku. Použije své bohatství k tomu, že si pořídí bytový dům a zaplní jej herci, kteří před ním tu samou scénu přehrávají pořád dokola. Když se však začnou vynořovat útržky jiných vzpomínek, muž se ještě zoufaleji snaží znovu spojit se svým někdejším životem. Jeho rekonstrukce jsou stále složitější a riskantnější, až ho nakonec zavedou k nevyřešenému zločinu a tajemství jeho zkázy.

Napínavé pátrání umanutého detektiva po vraždícím deviantovi, který několik let terorizoval Paříž.Paříž 1991. Mladý detektiv Charlie řeší svůj první případ, vraždu mladé ženy. Při studiu podobných případů odhalí řadu podezřele podobných úmrtí. Dlouhých osm let je jediným, kdo věří v existenci sériového zabijáka. Vražd přibývá, intervaly mezi nimi se zkracují a Charlie se stává architektem jednoho z nejkomplexnějších pátrání, které kdy francouzská policie vedla. Film, inspirovaný skutečným případem zabijáka Guye Georgese, sleduje deset let usilovného vyšetřování.

Již dvacet let žijí Ebbo Velten a jeho žena Vera v Kamerunu, kde se Ebbo angažuje v boji proti spavé nemoci. Zatímco on v Kamerunu zdomácněl, jeho ženě se stýská po rodném Německu a jejich dceři Heleně, která tam navštěvuje internátní školu. Až když se blíží návrat domů, uvědomí si Ebbo, jak mu na Kamerunu a jeho tamější práci záleží. Z pověření Světové zdravotnické organizace přijíždí po letech do Kamerunu lékař s africkými kořeny, Alex Nzila. Má zde vyhodnotit Ebbův projekt. I přes svůj africký původ se však narozdíl od svého předchůdce cítí v Africe jako cizinec. A Ebbo, který se nikdy nevrátil domů, se mu vyhýbá, jak to jen jde... Ulrichu Köhlerovi, jehož rodiče pracovali jako dobrovolníci v Kongu, se snímkem „Spavá nemoc“ podařil jak otevřený, tak rozpolcený film, který působivě portrétuje nejen oba muže, ale také celou zemi.

Nečekaně hustou sítí polopravd, dezinformací a lží se musí při hledání vlastních kořenů napříč rodným Libanonem prodr

Film na motivy novely Selmy Lagerlöfové pojednává o tuláku Davidovi, který vypráví zkazky o vozkovi smrti – ten putuje světem se svým povozem a cestou sbírá duše mrtvých. Během opilecké hádky je David udeřen lahví a jakmile hodiny odbijí půlnoc, z mlhy se vynoří přízračný kočár. V retrospektivách pak David vzpomíná, jak byl kdysi spolehlivým pracovníkem a svědomitým otcem, než jej démon alkohol svedl na scestí až k branám vězení, zatímco jeho žena a dvě malé dcerky upadly do bídy a hanby.

Žena zapisuje do deníku informace o zcela banálních úkonech, které vykonává na své usedlosti. Nečiní tak z dlouhé chvíle ani s vírou, že si je někdo přečte. Vlastně je psát nechce, ale musí, aby si udržela zdravou mysl. Ta už je dlouho těžce zkoušena poté, co se žena ocitla odstřižena od okolního světa neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Snímek na jedné straně buduje takřka žánrové napětí, ale stejnou měrou zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci. Přestože zeď je zde do značné míry jen metaforou, filmem prostupuje takřka hororová nálada. Režisér nechává protagonistku obklopit podobně magickou přírodou jako ve von Trierově Antikristovi. Nejen díky Pölslerově práci s prostředím působí snímek jako povědomě realistický sen, do něhož vstoupil jediný, ale o to více zneklidňující cizorodý prvek. Úplně přirozené věci tu vyznívají hrozivě, ačkoli ve skutečnosti nejsou zdrojem nebezpečí.

Asi ji dobře znáte.