Renomovaný íránský tvůrce se ve svém druhém snímku natočeném v rámci nuceného domácího vězení proměnil v taxikáře, který prostřednictvím rozhovorů s rozličnými klienty nabízí vytříbeně kritický pohled na íránskou společnost. Panahí tu bez jakékoli sebelítosti a s odzbrojujícím humorem nastoluje otázku, jak se má chovat umělec v zemi, která mu neumožňuje svobodu projevu. S kamerou připevněnou za předním sklem svého vozu natočil Panahí film výmluvnější než mnohé sociopolitické studie.(Film Europe)

První škoní den po letních prázdninách se velký imám zhroutí a umírá před zraky svých studentů na prestižní univerzitě v Káhiře. Začíná nelítostný boj o vliv na obsazení jeho místa.

Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem ‚Mumínci‘, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná.

Co byste udělali, kdyby jednoho rána u vaší luxusní vily zazvonil tulák, tvrdil, že dobře zná vaší ženu a chtěl se vykoupat? Richard se s ním nepáře, jeho ženě Marině je to ale trapné a muže, který se představuje jako Borgman, pustí dovnitř. A tak to celé začne. Nejen, že se Borgman z vily už nehne, ale ještě si na pomoc zavolá své přátele v čele s dost radikální Ilonkou. Vila a její obyvatelé se rychle mění k nepoznání a řada mrtvol s hlavami zabetonovanými v kýblech v nedalekém jezeře se nebezpečně rozrůstá…

Nafukovací pana v životní velikosti jednoho dne ožije. Aniž by to její majitel věděl, vyjde si na procházku do města, tam potká Junichiho, do kterého se zamiluje. S Junichim začne chodit a zároveň si najde práci ve stejném obchodě, kde pracuje. Zdá se, že jí všechno jde perfektně, dokud se nestane něco neočekávaného.

Norský snímek Utøya, 22. července zachycuje masakr na letním táboře Svazu dělnické mládeže na ostrůvku u Osla v létě 2011. Skutečnou tragédii, při níž přišlo o život sedm desítek převážně mladých lidí, režisér Erik Poppe zpracoval jako drama natočené v reálném čase bez hudby a střihu – vytrvale sleduje mladou Kaju, která se snaží bezhlavé střílení přežít a zároveň najít v chaosu a panice svou mladší sestru. Snímek vznikl na základě reálných svědectví, scénář filmu je založen na hloubkových rozhovorech s přeživšími a snaží se co nejvěrněji zachytit pocity mladých, kteří byli v moment útoku na ostrově. Popisuje události z jejich perspektivy a skládá hold jejich odvaze.

Osamu s rodinou žije na periferii Tokia a kromě příležitostných prací se živí drobnými krádežemi. Když se vrací s ukradeným zbožím domů, pravidelně vídá malou holčičku, která si v nočním mrazu sama hraje na balkóně. Osamu se rozhodne, že zanedbávané dítě rodičům vezme a bude se o něj starat. Tím ale rozpoutá lavinu událostí, které odhalí překvapivé tajemství Osamovy rodiny. Citlivé drama o mezilidských vztazích získalo Zlatou palmu v Cannes.(Febiofest)

Sandra, bývalá miss Nord-Pas-de-Calais, nemá práci ani vzdělání. Vrací se bydlet k matce a jediná práce, kterou sežene, je u pásu v místní rybí konzervárně. To by ještě šlo, kdyby nemusela odrážet neodbytné návrhy svého nadřízeného. Když nešťastnou náhodou způsobí jeho smrt, začne se roztáčet řetězec tragikomických událostí… Nehodě jsou totiž přítomny dvě další dvě Sandřiny kolegyně, a když se chystají zavolat pomoc, najdou ve skříňce mrtvého tašku plnou peněz. Co mají udělat s tělem, a co s penězi…?

Po sérii nevysvětlitelných trestných činů se otec setká se synem, který byl deset let nezvěstný. Titan: kov vysoce odolný vůči teplu a korozi se slitinami s vysokou pevností v tahu.

Sandra, bývalá miss Nord-Pas-de-Calais, nemá práci ani vzdělání. Vrací se bydlet k matce a jediná práce, kterou sežene, je u pásu v místní rybí konzervárně. To by ještě šlo, kdyby nemusela odrážet neodbytné návrhy svého nadřízeného. Když nešťastnou náhodou způsobí jeho smrt, začne se roztáčet řetězec tragikomických událostí… Nehodě jsou totiž přítomny dvě další dvě Sandřiny kolegyně, a když se chystají zavolat pomoc, najdou ve skříňce mrtvého tašku plnou peněz. Co mají udělat s tělem, a co s penězi…?

Po sérii nevysvětlitelných trestných činů se otec setká se synem, který byl deset let nezvěstný. Titan: kov vysoce odolný vůči teplu a korozi se slitinami s vysokou pevností v tahu.

Konec 2. světové války znamenal pro politickou i ekonomickou historii Velké Británie epochální zlom. Světoznámý, angažovaný režisér nám přibližuje unikátní cestu střídmého britského socialismu prostřednictvím archivních záběrů, mluvících hlav pamětníků historických událostí a citací z dobových dokumentů.Celý Loachův film je mimo jiné naplněním požadavku, který vznáší jedna z pamětnic na konci snímku, když oslovuje své vrstevníky: „Běžte za mladými lidmi a začněte s nimi mluvit o tom, co bylo vizí roku 1945.“(MFDF Ji.hlava)

Stéphane se nedávno připojil ke zvláštní kriminální jednotce v Montfermeilu, na předměstí Paříže. Spolu se svými kolegy Chrisem a Gwadou - oběma zkušenými členy týmu - rychle postřehne zvyšující se napětí mezi sousedními gangy. Když se v průběhu zatýkání ocitnou na útěku, dron zachytí každý jejich pohyb, každou akci… Film inspirovaný vzpourami z roku 2005 zasadil režisér Ladj Ly do současného Montfermeilu, stejného místa, kde se odehrávali slavní „Bídníci“ Victora Huga v roce 1862. O více než 150 let později je podobnost mezi dnešní rozzlobenou mládež v mikinách a Gavrochem, hlavní postavy „Bídníků“, více než zřejmá…

Nenápadný, ale pronikavý a nesentimentální snímek o víře, různých podobách závislosti a obtížné volbě mezi láskou k člověku a láskou k Bohu.

Pro generace diváků je Romy Schneider naplněním romantického snu – noblesní císařovnou Sissi. Do francouzského letoviska Quiberon přijíždí ale jako zlomená žena, herečka na soumraku kariéry, matka, která se marně snaží navázat vztah k vlastnímu dítěti, osobnost výrazně rozkolísaná sklony k alkoholismu a depresím. V melancholických kulisách přímořského střediska má podstoupit pomyslné vzkříšení, jehož součástí je vedle ozdravných procedur i rozsáhlé interview, které přijíždí udělat novinář německého deníku Stern Michael Jürgs a zdokumentovat fotograf Robert Lebeck, Romyina dávná známost. Film Emily Atef je hluboce působivým a dojemným portrétem výrazné osobnosti.

Osamu s rodinou žije na periferii Tokia a kromě příležitostných prací se živí drobnými krádežemi. Když se vrací s ukradeným zbožím domů, pravidelně vídá malou holčičku, která si v nočním mrazu sama hraje na balkóně. Osamu se rozhodne, že zanedbávané dítě rodičům vezme a bude se o něj starat. Tím ale rozpoutá lavinu událostí, které odhalí překvapivé tajemství Osamovy rodiny. Citlivé drama o mezilidských vztazích získalo Zlatou palmu v Cannes.(Febiofest)

Je začátek roku 1439. Zuří Stoletá válka. Johanka, která má vojenské a duchovní poslání, osvobodí Orléans a znovu dosadí následníka trůnu na francouzský trůn. Poté odchází bojovat do Paříže, kde utrpí první porážku. Burgunďané ji uvězní v Compiègne a vydají Angličanům. Předstoupí před církevní soud ve městě Rouen. Proces vede Pierre Cauchon, který usiluje o to, aby ji zbavil veškeré důvěryhodnosti. Johanka zůstává věrná svému poslání a odmítá se přiznat k čarodějnictví, ze kterého ji obviňují. Nakonec ji odsoudí k upálení na hranici za kacířství.

Norský snímek Utøya, 22. července zachycuje masakr na letním táboře Svazu dělnické mládeže na ostrůvku u Osla v létě 2011. Skutečnou tragédii, při níž přišlo o život sedm desítek převážně mladých lidí, režisér Erik Poppe zpracoval jako drama natočené v reálném čase bez hudby a střihu – vytrvale sleduje mladou Kaju, která se snaží bezhlavé střílení přežít a zároveň najít v chaosu a panice svou mladší sestru. Snímek vznikl na základě reálných svědectví, scénář filmu je založen na hloubkových rozhovorech s přeživšími a snaží se co nejvěrněji zachytit pocity mladých, kteří byli v moment útoku na ostrově. Popisuje události z jejich perspektivy a skládá hold jejich odvaze.

Filmová ikona Fabienne má dcéru Lumir, scenáristku z New Yorku. Když tato slavná herečka vydá svou autobiografii, Lumir se s celou rodinou vrátí do svého domova. Setkání se však brzy změní v konfrontaci: před zraky ohromených členů rodiny se odhalují utajené pravdy, nepřiznaná nevraživost, nemožná láska. Fabienne natáčí sci-fi film, ve kterém hraje starou dceru věčně mladé matky. Skutečnost se mísí s fikcí a matka s dcerou k sobě musí znovu najít cestu…